Žití na dluh je fenoménem i hrozbou, ačkoliv si ji jen málokdo, zejména z těch, kdo se bezhlavě vrhají do tohoto způsobu života, uvědomuje. Dnešní konzumní společnost podporuje skryté lidské tužby – mít všechno a mít to hned! Copak si nemůžu dovolit splácet ze svého nadprůměrného platu tisícovku měsíčně? Nebo hůř: Nikdy na to z té almužny co beru, nenašetřím, tak si na to půjčíme…
Tisícovka k tisícovce…
Možná máte pocit, že vás tisícovka skutečně nezabije, ale… Splníte si své přání, bude z toho mít fajn pocit, jenže za pár týdnů nebo měsíců najdete něco dalšího, zas si něco budete přát. Je lidskou přirozeností směřovat k určitým cílům, toužit po něčem. Půjčíte si a budete splácet další tisícovku? Pořád na to máte? A pak odejde doma pračka nebo televize. Půjčujete si, dluhy se hromadí, z vaší pěkné výplaty už zbývá jenom na přežití. A teď scénář zvaný katastrofický – zlomíte si nohu, onemocníte, přijdete o práci. Jak budete těch pár tisícovek, které nebyly problém, splácet z nemocenských dávek nebo podpory v nezaměstnanosti?
Končí to osobním bankrotem
Řada lidí už tohle prožila. Původně drobné dluhy, které, ač samy o sobě nevysoké, se hromadily tak dlouho, až se nedaly splácet. Napřed se pokusíte splátky konsolidovat do jedné větší, což se jeví jako rozumné řešení, ovšem přijdou-li další výdaje a půjčky, docílíte jen nového navýšení dlužné částky. Dříve nebo později vás pak čeká konec zvaný osobní bankrot.
Konec neslavný a obtížný. Žít pět let z životního minima je kruté. A také se vám může stát, že na toto řešení vůbec nedosáhnete, není totiž pro každého.
Myslíte si, že VÁM se to stát nemůže? Se žádostí o tento způsob řešení své osobní situace se měsíčně obracejí na soudy tisíce lidí. Některé velké a dobře platící podniky už musely vyčlenit na mzdové účtárně sílu, která se zabývá výlučně problematikou těchto případů… A ano, všechno jsou to lidé, kteří „na to měli“.
